5. rozhovor s Romanem Malým

Rozhovor s trenérem Romanem Malým vzniká brzy ráno, cestou autobusem do Vlašimi, na mistrovské utkání týmu MFK U13. Jak zápas dopadl se dozvíte na konci rozhovoru.

Můžeš nám o sobě něco říct?

Jmenuji se Roman Malý, je mi 44 let a civilním povoláním jsem elektromechanik.

Od kolika let hraješ fotbal a ve kterých týmech jsi působil?

Hraji od 4 let a začínal jsem s bráchou v Tejnici (Tatran Hrochův Týnec). V dorostu jsem přestoupil do Transporty Chrudim, kde jsem hrál 11 let. Potom jsem ještě několik let hrál za Viktorii Jirny, Sokol Dobříkov a dnes si jdu kopnout zase za Tejnici, když je čas. Působil jsem nejvýše ve 3. lize.

Co ti říká „Kopeme za fotbal“?

Moji spoluhráči z Tejnice náš tým přihlásili do soutěže, kde jsme dvakrát vyhráli jednu z cen, a tak i hráli přátelský zápas proti Mladé Boleslavi a podruhé proti Bohemians Praha 1905. Byl to opravdu zážitek pro nás všechny.

Jak dlouho trénuješ ročník U13 Chrudimi? Co jim chceš předat?

Jen bych dodal, že kromě MFK ještě trénuji mládež v Tejnici. MFK trénuji asi od roku 2003, kdy hráli za mladší přípravku. Nyní hrajeme ČLŽ U13 skupinu D a pohybujeme se někde kolem 2. - 3. místa v tabulce. Chci kluky co nejlépe připravit na fotbalovou budoucnost. Teď jsou v nejlepším věku pro fotbalový rozvoj. Co teď získají, z toho budou těžit po celý fotbalový život. Budu moc rád, až je uvidím hrát fotbal i třeba za deset let. Je jedno kde, za jaký tým, ale když u toho vydrží a budou mít nadále fotbal rádi.

Je možné, že jsem tě před mnoha lety viděl hrát futsalový zápas proti Era-Packu Chrudim?

Je to pravda. Hrál jsem v té době za Torf Pardubice, který už neexistuje. Ale začínal jsem ještě v nižší soutěži za Era-Pack Chrudim a největšího úspěchu jsem dosáhl v Mejtě (Nejzbach Vysoké Mýto), kde jsme v roce 2003 vyhráli ligový titul a nějaký čas jsem tam i trénoval.

Pro zajímavost dodávám, že jsem ještě vyhrál titul ve futsale za Veterány Chrudim, společně se slavným brazilským hráčem a trenérem Cacauem.

Kdo se u tebe v rodině ještě věnuje fotbalu a máš následovníky? Co na tvoje fotbalové vytížení říká rodina? Máš ještě nějaké jiné koníčky?

Mám 3 kluky. Adam (15 let) s fotbalem nečekaně celkem brzy skončil. Je to škoda, měl talent. Potom mám ještě dvojčata Šimona a Víťu (12 let). Šimon začínal v MFK, ale již několik let hraje u nás v Tejnici, Víťu trénuji v našem ročníku MFK U13. Rodina je důležitá a podporuje mne. Snažím se vše stíhat a věnovat se i jí. Příští rok si udělám rybářský lístek a po letech budu zase chytat ryby. Už se těším.

Souhlasíš se mnou, že konkrétně pro tebe není tak důležitá výhra nebo prohra, ale předvedený poctivý výkon v zápase? Kdy se hráči odevzdají pro tým a hrají na maximum svých možností?

Ano, pochválím kluky, i když prohrají zápas. Pokud do toho dají všechno. A vím, že umí bojovat.

Poznámka autora rozhovoru: Zápas, při kterém jsme dělali tento rozhovor, skončil jako mnoho jiných tuto sezonu. Kluci z MFK Chrudim U-13 zvítězili ve Vlašimi drtivě 0:17.