12. rozhovor s Tomášem Sochorem

Fotbalu se sám věnoval jen krátce a toužil se stát trenérem. Kromě trénování i píská zápasy a připravuje mladé rozhodčí. Teď ale veškerou energii věnuje trénování v našemu klubu. Přinášíme Vám první rozhovor na našich nových webových stránkách.

Můžeš se nám představit? Kolik ti je let, co děláš „v civilu“?

Jmenuji se Tomáš Sochor, je mi 24 let a bydlím v Hlinsku. Fotbalu se ve funkcionářských rolích věnuji již pátým rokem, kdy jsem i 2 roky působil ve vedení menšího oddílu v obci, kde jsem s fotbalem začínal. Když odložím trenérské oblečení, tak se snažím ještě stále věnovat studiu, případně práci s dětmi a podílení se na pořádání táborů a škol v přírodě.

Hraješ fotbal a na jaké úrovni? Jak ses dostal k fotbalu a kdo tě k němu přivedl?

Časově se to bohužel nedá zvládnout, těch aktivit kolem fotbalu je tolik, že aktivní hraní jsem před dávnou dobou odložil, samozřejmě myšlenky na návrat na hřiště v roli hráče (brankáře) stále jsou.

První fotbalové myšlenky mi do hlavy dal můj bratránek, který mi také ukázal Slavii, které jsem jako fanoušek stále věrný. Poté slovo dalo slovo a díky známému jsem se dostal poprvé na hřiště. Hned jsem zjistil, že nebudu žádný běžec, tak jsem zkusil jít do brány a tam mě to chytlo. Tady patří velké poděkování mamince, díky které se fotbalu věnuji do teď.

No a po dovršení dorosteneckého věku jsme si šli s kolegou v Kameničkách plnit své trenérské sny.

Jaká byla tvoje cesta z Hlinska do klubu MFK Chrudim? Někdo tě oslovil?

Vždy když se mě na tuto otázku někdo zeptá, tak já s oblibou říkám, že moje cesta do MFK se urodila na schodech, kde jsem se o letních prázdninách během jednoho tábora, který jsem v Chrudimi organizoval potkal s šéftrenérem Honzou Zvolánkem. Pozval si mě do kanceláře, představil mi vize a koncept a já hned viděl, že se naše myšlenky dosti shodují. Tak po uzavření hlinecké kapitoly, nestálo nic v cestě.

Slyšel jsem, že jsi aktivní rozhodčí? Jak dlouho a na jaké úrovni? Chceš to někam dotáhnout a pískat nějakou vyšší soutěž? Už se ti stalo, že by nějaký zápas byl extrémně vyhecovaný nebo složitý na pískání?

Na listině rozhodčích se pohybuji od roku 2011, nejvýše jsem působil v krajských soutěžích, kde jsem odřídil za 6 let působení mnoho zajímavých utkání. Momentálně se opět pohybuji na okrese, kde se snažím pomoci mladým rozhodčím v rozvoji a předat jim alespoň nějaké zkušenosti. Co se ambicí v této oblasti týče, tak tou jedinou je snažit se vychovat co nejvíce dobrých a poctivých sudích z našeho regionu, tomu se chci věnovat i nadále. Svoje osobní ambice jsem zde upozadil, protože trenérská funkce je pro mě na prvním místě, obzvláště teď, přesto bych se rád vrátil do krajských soutěží.

Jsi jeden z nejmladších trenérů u nás, jak dlouho už jsi u MFK a jaké kategorie jsi trénoval a nyní trénuješ? Je mezi nimi rozdíl v přístupu trenéra?

V MFK se pohybuji druhým rokem a za tu krátkou dobu jsem toho stihl poměrně dost. Začínal jsem jako asistent v kategorii U12 (ročník 2008), kde jsem však byl pouze měsíc, kdy mě vedení mládeže posunulo na pozici asistenta u ročníku 2005 (tehdy U15), u tohoto ročníku v podstatě působím pořád, jen od letošní sezony jako hlavní trenér U16.

Každá kategorie má svůj specifický přístup, ale je to hodně ovlivněné kolektivem hráčů, když hráči fungují, jak mají, pro trenéra je to vždy jednodušší a dokáže celý tréninkový proces posunout do jiné „dimenze“.

Jaký styl trénování máš rád? Jsi kamarádský nebo přísný trenér? Máš nějaký styl, kterému věříš, že může klukům pomoct? (např. trenérské metody, nové poznatky ve fotbale, speciální cvičení) Vím, že při vašich trénincích často hraje hudba…

Snažím se být kamarádský s tím, že máme přesně nastavené hranice a hráči vědí, kdy se blíží k jejich překročení, zatím naštěstí (zaklepu) nebylo potřeba nějak zvláště zasahovat. Zakládám si na komunikaci, protože si myslím, že na sportovním vztahu trenér – hráč je nejdůležitější vzájemná komunikace a důvěra. Věřím, že když trenér s hráči náležitě komunikuje, napomáhá tím k přivození, případně udržení dobré atmosféry v kabině.

S kolegy se u ročníku snažíme mít přesně stanovený harmonogram, který se nemění, čili kondiční tréninky, taktické, herní a předzápasové. Do tréninků velice často zařazujeme konkrétní herní situace, které bychom chtěli v zápasech vidět, což se nám dost často daří. Zakládáme naší hru na dobré fyzické a kondiční připravenosti.

Jsem toho názoru, že trenér musí být flexibilní a umět se přizpůsobit spíše, než se snažit zcela překopat smýšlení mužstva. Když říkám zcela, tak myslím zcela, samozřejmě dílčí změny jsou potřeba.

Do svých metod vkládám zkušenosti přebrané od různých kvalitních trenérů, se kterými jsem měl možnost pracovat ať už v Hlinsku, tak zde, kdy primárně mi nejvíce zkušeností předal a stále předává Honza Zvolánek.

Dalším základním bodem „mé filozofie“ je kreativita hráčů, kdy mají možnost se spolupodílet na vymýšlení různých signálů, či dalších taktických pokynů do zápasů.

Co se hudby týče, kdo zná ročník 2005 tak ví. :D Je to samozřejmě na zpestření tréninkového procesu při dělání méně populárních posilovacích, případně kondičních cvičení.

Máš vždycky dobrou náladu, jak tě známe? Dokáže tě něco naštvat? Např. při zápase, v běžném životě?)

Ano, takzvaný věčný optimista, který se ale dokáže kolikrát velmi jednoduše, až cholericky, naštvat. Jak mi bylo řečeno v kabině, mám prý úžasnou vlastnost se z ničeho nic naštvat, trošku si zakřičet a pak být zase během minuty úplně v klidu. :D Jsem velmi emotivní člověk, hlavně tedy v zápasech, zápas má pak úplně jiný náboj. Myslím, že nejsem výjimka mezi trenéry, když řeknu, že naštvat mě dokáže, když své činnosti někdo nedává 100 %, což platí i mimo fotbalové utkání. Snažím se být vždy nad věcí, a i když mě něco naštve, řeším to většinou v klidu.

Co děláš mimo fotbal? Máš nějaké koníčky, aktivity?

Co by byl život bez fotbalu? Ve své podstatě fotbal zaplňuje 90 % volného času. Snažím se pomáhat s čím můžu, pracoval jsem s Honzou na metodických videích, na cvičení v trenérské aplikaci, dále s čím to jen jde, tak rád pomáhám.

Mimo to se tedy věnuji administrativní činnosti v jedné outdoorové organizace, kde zároveň pracuji jako animátor programů pro děti.